Na Česko spadne ročně cirka 50 miliard kubíků vody a v aktuálních zásobách sněhu jsou necelé tři miliardy kubíků. Co se s tímto zdánlivě závratným množstvím vody stane? Třetina se díky slunci vypaří. To je dobře, protože vodní páry ochladí vzduch a stejně nakonec spadnou v nějakém ze skupenství na zem. Třetina se teoreticky vsákne do půdy. To ale pouze za předpokladu, že půda není zabetonovaná intenzivním pěstováním nevhodných plodin. Zbytek vody odtéká vodními toky pryč.

Pravda, přehrady na nich mají celkový obsah cirka 3,5 miliardy kubíků, ale to neznamená, že tolik vody zadrží. Jednak v nich už nějaká voda je a díky povodňovému plánu nemohou být přehrady úplně plné. Ve výsledku to znamená, že naprostá většina vody stejně odteče.

Proč? Protože se v Česku zabydlela nezodpovědnost. Nezodpovědně drancujeme půdu, která není schopna přirozeně vsakovat vodu. Hraniční lesy, které v minulosti zachycovaly největší množství srážek, necháváme napospas kůrovci. Betonujeme, asfaltujeme. A až přijde léto, budou všichni láteřit, že voda není. Vláda uspořádá tiskovou konferenci, na které toho ministři hodně namluví, ale nakonec tradičně neudělají nic.

Autor je starosta obce Modrava.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku