Zprvu jsem zauvažoval, zda nejde ze strany ministra Ťoka o nepovedený žert, vedený touhou ucházet se o primát v kategorii nekvalitní a pomalé výstavby silniční sítě. Za favority můžeme být považováni i v další neslavné kategorii, kterou jsou „tunely“. Moji hrůzu navíc umocňuje skutečnost, že se zrovna nacházím v Izraeli. Zemička, jejíž rozloha je menší než Morava bez Slezska, je dle mého soudu mistrem v rychlosti a kvalitě výstavby silniční sítě, což posuzuji z opakovaných návštěv této země. Silnice zde vznikají v řádu měsíců, nikoliv desetiletí jako u nás.

Možná je to výsledkem zázraků, o které zde skutečně nouze není. Nezbývá než doufat, že i ministr Ťok udělá zázrak a do slavného kongresu dobuduje dálniční síť v naší zemi, která, podle prognóz, nebude hotová ani do roku 2050.

Dálniční síť nebude, zato bude kongres. Budiž nám útěchou, že si účastníci kongresu českých silnic moc neužijí. Do Prahy přiletí letadly a těch pár minut cestou z letiště do kongresového hotelu toho moc neuvidí. Celé mě to však přivedlo k zamyšlení nad potřebností takových nákladných kongresů, na kterých se můžeme chlubit leda naší neschopností.

Autor je starostou Modravy.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.