Zajímavé jsou možná okolnosti. O konci šéfa ČD se totiž v médiích spekulovalo už týden, a dokonce (v deníku Právo) padalo jméno možného nástupce – současného náměstka ministryně pro místní rozvoj Václava Nebeského. Jeho manželka vede na stejném resortu sekci koordinace evropských fondů a mohla by se podílet na odpovědi na předběžný audit EU ohledně dotací pro Agrofert. MMR nicméně takové „spojení“ označuje za holý nesmysl.

Kdo je padouch a kdo hrdina, je v danou chvíli nejasné. Naopak je zřejmé, že utrpí samotné dráhy. Jejich nových šéf vzejde z výběrového řízení, což je správně, ale „přepřahat“ generála už po devíti měsících od nástupu svědčí buď o hodně špatném výběru od ministerstva (stalo se v éře v exministra dopravy Ťoka), či o nějakém fatálním ekonomickém průšvihu (a to nechme na policii).

V mezidobí dráhy přišly o dlouholetého náměstka a drážního „srdcaře“ Michala Štěpána, rezignoval (ani ne po roce) šéf dozorčí rady Petr Moos a celkově to vypadá, že se v ČD „urval vlak“.

ČD by si přitom zasloužily klid. Firma investuje a dluží 32 miliard korun. Jen letos bude splácet 7,7 miliardy. A konkurence nespí. Těší se na každý nový úsek, kde může ČD předjet, či lépe řečeno – přejet.