„Tepelný ostrov“ je výstižné pojmenování jevu, kdy města zadržují a vyzařují více tepla než okolí. Nepříjemné je to zejména na náměstích, často postižených podivným manýrem architektů, kteří na nich likvidují zeleň. Náměstí se tak stávají teplejšími, suššími, hlučnějšími a prašnějšími. Podobají se spíše apelplacům, než aby zvala k pobývání. Budu proto volit ty, kteří budou systematicky usilovat o návrat a další rozšiřování zeleně a vodních ploch ve městě, aby se město stalo sociálně přívětivějším.
Město by mělo mít svou tvář. Budu volit toho, jehož záměrem bude obsadit funkci městského architekta tím, kdo dokáže skloubit svůj rukopis s potřebou místa a doby. Památkáři ani architekti by ale neměli mechanicky přizpůsobovat podobu měst domnělým požadavkům, estetice a zvyklostem historickým. Bylo by to ostatně poprvé v historii, že by inspirace k úpravám měst nepocházela ze současnosti, ale z dob dávno minulých. Vždyť dosud vždy tvář města odpovídala nárokům denního života!
Budu volit toho, kdo se bude systematicky starat o bezpečnost mimo jiné i tím, že ubere na osvětlení tam, kde ho je až škodlivě přespříliš, kdo odstraní případnou další výstavbu a zabrání jí (hlavně světelných) bilboardů, a kdo naopak přidá na úsporném moderním osvětlení tam, kde je ho třeba.
A jak se budete rozhodovat vy?
Jan Schneider je bezpečnostní analytik.