Na co ty peníze dáme? Na rozvoj expedičních sil české armády, nebo na rozvoj armády, tvořící mohutnou sílu pro ochranu, obranu a pomoc především doma? I z našeho ministerstva obrany zaznělo, že vlastně nevíme, za co bychom ty peníze měli smysluplně utratit. Ale od představitelů jiných resortů jako by člověk slyšel: „Takové starosti na mou hlavu!“

Světový rozvoj ničivé síly vojenských prostředků přitom dnes dosahuje úrovně, kterou si kromě chorých mozků může přát pouze vojenskoprůmyslový komplex, před jehož samoúčelným strašením varoval ve své závěrečné řeči již v roce 1961 americký prezident Dwight Eisenhower.

Domnívám se, že je načase, aby občané-voliči začali dávat velmi hlasitě najevo, co si myslí o účelnosti využití prostředků, které od nich vybere stát. Zdali potřebujeme rozvíjet schopnosti ničivé, nebo zda se soustředíme na záchranu životů, zdraví a majetků občanů, a to rozvojem sil a společenské prestiže všech specialistů Integrovaného záchranného systému a navazujících armádních sil.

Už jen proto, aby se rychle a bezpečně dostali kamkoliv v této republice, a též bezpečně zpátky. Nebylo by to důstojnější?

Autor je bezpečnostní analytik.