O její publikování by se však měl především zasadit hlavní aktér příběhu – Andrej Babiš. Ten se zatím chová jako rozmazlené děcko, jemuž spadly hračky do kanálu. Žádný střet zájmů nemám, Evropská komise není autorita a nemůže vykládat české zákony, nic jsem neporušil, splnil jsem podmínky lex Babiš, budeme se soudit (už chybělo jen sdělení, že Brusel se k Praze chová stejně jako před listopadem 89 Moskva).

To jsou výkřiky, které napovídají, že audit nedopadl pro premiéra dobře, a potvrzují, že nadále ovládá Agrofert, pročež tato firma neoprávněně čerpá dotace. Pochopitelně unijní kontroloři nemají patent na rozum, ale jsou to odborníci, kteří chrání evropské, tj. společné, tj. i české právo. Není jedno, komu a za jakých podmínek se posílají peníze ze sdílené kasy. Proto by měl Andrej Babiš požádat o zveřejnění závěrů auditu a bod po bodu předestřít svoje argumenty.

Za zcela nepřijatelné pak považuji, aby Českou republiku kauza Agrofert zatáhla do vleklého soudního sporu s EU. Pokud by se to stalo, vláda, složená z ANO a ČSSD by potvrdila, že zájmy, které hájí, jsou především Babišovy.