Nevolám krvežíznivě po hlavě Andreje Babiše, protože ani jedna ze zmíněných věcí zatím není ukončena. Jako premiér si v mnoha směrech vede dobře, vláda pod jeho vedením své programové prohlášení plní a souhlasím i s tím, že sklízí nenávist korupčních hyder, kterým utnul chapadla.

Zároveň říkám, že pokud porušil pravidla, musí nést odpovědnost, neboť se zajisté nechceme dostat do situace, kdy zloděj nejhlasitěji volá Chyťte zloděje!

Chápu, že se Babiš brání a nelíbí se mu aktivity Milionu chvilek pro demokracii, Transparency International ČR nebo senátora Wagenknechta. Mluví-li však o některých z nich jako o zkorumpovaných udavačích, odhaluje hlavně svoji slabost a strach.

Podpásovku použil i v nedělní Partii TV Prima, když poukázal na aktivity nové předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Moniky Hohlmeierové (CSU) v souvislosti s prověřováním dotací pro Agrofert. Ukázal na kameru její fotografii s odznakem Milionu chvilek.

To opravdu paní Hohlmeierovou poněkud diskvalifikuje z nestranného posuzování věci. Pokud ale Babiš vzápětí uvedl, že jde o dceru bývalého předsedy CSU Franze Josefa Strausse, tak tím všechno shodil. Jako že je to stará sudeťačka, která chce prolomit Benešovy dekrety a ukrást nám pohraničí? Kartu dědičného hříchu by moderní evropský politik vskutku vytahovat neměl.