Nutno ovšem podotknout, že na zasedání chybělo jádro rebelující pražské organizace, která trvá na odchodu do opozice. Její čas zřejmě přijde teprve na podzim, až se bude rozhodovat o podstatnějších věcech.

Je již také jasné, že klíč k vyřešení současné krize třímá výlučně prezident Miloš Zeman. Pokud Michala Šmardu 1. srpna nejmenuje ministrem kultury, šéf ČSSD Jan Hamáček vyndá z šuplíku demise svých ministrů a podá je.

Pak se ukáže, co je reálně ve hře. Doplní-li Babiš po dohodě se Zemanem vládu o pět odborníků, kupříkladu Jana Kohouta na zahraničí, Miroslava Tomana na zemědělství, Zuzanu Brikcius na kulturu a někoho blízkého Hradu, SPD či KSČM na sociální věci a vnitro, bude jasné, že letní kus se odehrál pod prezidentovou taktovkou. ČSSD se ocitne v klinické smrti a Babiš už bude napořád dělat jen to, co mu Zeman dovolí.

To však premiérovi nemusí příliš vadit, neboť mocného spojence nutně potřebuje. Nejpozději v říjnu bude zřejmé, zda půjde k soudu v kauze Čapí hnízdo a jak velký nepořádek byl v čerpání evropských dotací pro Agrofert.

Ze všech těchto důvodů by se Babišovi hodila jednobarevná vláda, která má spoustu exekutivních pravomocí. Problém je, že je zároveň dost agend (o rozpočtu nemluvě), s nimiž musí do sněmovny, kde by jí jistých patnáct hlasů poslanců ČSSD chybělo.

Čeká nás rušný podzim.