Lidé jako odborník na umělou inteligenci Michal Pěchouček, zakladatelé Avastu Pavel Baudiš a Eduard Kučera či Linetu Zbyněk Frolík? Nepochybně. Osobně bych ale vyzvedla tisíce učitelů, kteří předávají žákům nejen znalosti, ale především touhu po vědění, umějí vzbudit jejich zájem, rozvíjet fantazii, nazírat věci v souvislostech.

Po dlouhých letech se česká politická reprezentace konečně dopracovala k tomu, že pokud nepodpoří právě kantory a ředitele, stroj ekonomiky se zadrhne. Odborový předák Josef Středula v pátečním rozhovoru Deníku uvedl: „Došli jsme k závěru, že chceme-li dosáhnout cílů, o nichž se mluvilo na náměstích v listopadu 1989, musíme se dostat z pasti nízkonákladové ekonomiky.“

Což znamená, že bychom se měli proměnit v zemi inovací a kvalifikované práce s vysokou přidanou hodnotou. Bez promyšleného přístupu ke vzdělávacímu systému se to nestane. Ten neobsahuje jen permanentní zvyšování učitelských platů, provzdušnění rámcových vzdělávacích programů a zajištění rovného přístupu ke vzdělání všem dětem bez ohledu na jejich socioekonomický původ.

Jde též o to, aby se školy staly tvůrčími dílnami s přátelským klimatem, kam žáci i učitelé rádi chodí. To se zatím nedaří a je jen dobře, že Univerzita Karlova v rámci projektu „Česko! A jak dál?“ věnuje úterní veřejnou debatu právě otázkám školství.