Každoročně má totiž vypracovat analýzu stavu právního státu ve všech členských zemích. Už to tedy nebude jen Maďarsko a Polsko, které jsou v hledáčku evropských institucí několik let, ale třeba i Itálie, Rumunsko nebo Česko. Právě doma by Jourová mohla mít nepříjemnou porci úkolů.

Po zastavení trestního stíhání Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo se zdálo, že situace se uklidnila a palba ostrými mezi ministerstvem spravedlnosti a státními zástupci utichla. Poslední dny ukázaly pravý opak. Šéfka resortu Marie Benešová v rozhovoru pro MfD zaútočila na vedoucí žalobce bez servítků: „Oni chtějí jen moc a povinnosti už tolik nevnímají.“

Dodala, že jim jde hlavně o židle a dosažení platové úrovně soudců. Na její slova ostře zareagoval šéf Unie státních zástupců Jan Lata, který novelu Benešové o státním zastupitelství označil za „největší legislativní oslabení nezávislosti soustavy státního zastupitelství od přijetí zákona v roce 1993“.

Zatímco Benešová tvrdí, že si lze objednat trestní stíhání, Lata opáčil, že by k tomu mohlo docházet právě až po přijetí sporné předlohy. Spor uvnitř moci výkonné, kam žalobci patří, rozhodně nepřispívá k důvěře v justici.

Pokud se to mezi ministryní spravedlnosti a nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem nevyjasní a kvůli státnímu zastupitelství se bude nadále demonstrovat, bude mít Věra Jourová hodně práce i v tuzemsku.