Boris Johnson je takový blafovací pokerový začátečník. Po dvou demisích svých předchůdců se stal z brexitového leknutí a shodou osudu premiérem. Svou zemi hodlá dovést k brexitu stůj co stůj. A blafuje, že nakonec se na poslední chvíli s EU dohodne na nových podmínkách brexitu, takže to nikoho nebude moc bolet.

Johnson, který trvá na odchodu ve čtvrtek 31. října tohoto roku, je s kartami, které jsou rozdány, ale v situaci, kdy to slovy Negreana „nemůže vyjít“. Ano, Británii asi může vyvést z EU, ale okamžité zpřetrhání všech vazeb s Unií bude strašně bolet. Hlavně Británii, ale i nás, Unii bez Britů. Nás to pošle zřejmě do ekonomické krize, Británii také, a to do krize mnohem tvrdší. A kdo ví, zda tento náraz Spojené království přežije vcelku.

V této šílené situaci nevypadá až tak šíleně dopis šéfa opozičních labouristů Jeremyho Corbyna části konzervativců, aby společně svrhli Johnsona, ustavili přechodnou vládu, odložili brexit a dovedli zemi k předčasným volbám. Zvláště když Johnson má většinu jediného hlasu. Corbynovi je proto, přes všechny výhrady, které lze vůči němu mít, teď třeba držet palce, aby ty dva rozumné a odvážné konzervativce rychle našel. 

Jinak prohrajeme všichni. Britové i my.