Je to ale jen další kapitola už tři roky trvajícího sporu. Sporu mezi přímou demokracií, která se projevila referendem o brexitu, a demokracií zastupitelskou, tedy britským parlamentem. Kdyby britský parlament sám o sobě hlasoval o tom, zda by Velká Británie měla vystoupit z Evropské unie, tak by se tak pravděpodobně nikdy nestalo. Příznivci odchodu z Unie v něm totiž nikdy neměli většinu, ani v době, kdy se vypisovalo referendum, ani po něm, ani dnes. Dokonce i premiérka Theresa Mayová, která se pokusila dotáhnout brexit do úspěšného konce, byla proti vystoupení z Unie.

Referendum ale rozhodlo o odchodu a o tento mandát se nejen vláda Mayové, ale i dnešní vláda Borise Johnsona, který si na brexitu udělal kariéru, nyní opírá. Johnson si to vyložil tak, že s referendovým „mandátem lidu“ může vyřadit parlament a vyvést Británii z Unie i bez jeho souhlasu. A přerušil jeho jednání. Britský soud teď vychýlil spor ve prospěch parlamentu, který získá nepatrně víc času, aby zabránil brexitu bez dohody, či dokonce brexitu jako takovému.

Jedinou cestou k tomu je ale zřejmě sesazení Johnsona, vytvoření proevropské vlády s přechodným premiérem, další odklad brexitu a nová jednání o smlouvě s EU. Zda toho bude parlament schopen, to se ukáže velmi brzy. Soud k tomu pouze dal novou šanci. Nic víc.