Na rozdíl od rakety nejsou pád a konečný výbuch Putina otázkou ani vteřin, ale pořád možná ještě let. Putinův režim je však přesto zřetelně na sestupné trajektorii a padá volným pádem. Jak řekl v těchto dnech jeden z Moskvanů, Kreml už přestal byť i jen předstírat demokracii a hru na svobodné volby. Zatýká, zakazuje, hrozí, omezuje dál přístup k informacím. Odsuzuje do vězení za účast na demonstracích, za podporu protestů vyhazuje ze škol, opozičníkům už nedovolí ani kandidovat.

Přestože je Putin okupant ukrajinského Krymu a otec války na východní Ukrajině, je jeho pád podobně nebezpečný jako zřícení jeho rakety na jaderný pohon. Za dvacet let u moci nevytvořil podmínky, aby Rusko bez něj mohlo být v krátké době lepší než s ním. Rusům se už dnes nedaří stále lépe, nýbrž rok do roku hůř. Režim drží u moci už ne úspěchy, ale strach, co a kdo bude, až Putin nebude. Je to smutný obraz, který víc než naději vyvolává obavy. Jako pád té putinovské rakety poháněné jaderným reaktorem.