Corbyn v pořadí volebních priorit zařadil změny podoby brexitu až na poslední místo. Slíbil sice, že o podobě brexitu i o jeho případném zrušení budou moci britští voliči rozhodnout v dalším referendu, ale vlastně nenabídl jasnou změnu. Mnohým z těch Britů, kteří by pro labouristy snad kvůli zrušení brexitu chtěli hlasovat, to Corbyn komplikuje radikálně levicovými volebními plány. Včetně masivního znárodňování.

V této konkurenci i se svojí omílanou písničkou, že zajistí rychlý brexit (teď do 31. ledna), Boris Johnson vlastně uspěl. Ne jasně, ale určitě to nebyla nějaká velká porážka.

K tomu, aby brexitu zamezili, by britští voliči museli sáhnout k volební revoluci a nenechat v nich zvítězit ani jednoho z účastníků úterního večerního duelu, ale jasně proevropské liberální demokraty. Volební kampaň se sice teprve rozjíždí a stoupenci setrvání Británie v EU se prý chystají hlasovat „takticky“, přesto je vítězství liberálních demokratů na úrovni malého zázraku. Je možné se sice za něj modlit, setrvání Británie v EU by bylo nejlepším řešením jak pro Brity, tak pro Unii, ale sotva si lze na to vsadit. Londýn, byť divným samospádem, ale přesto míří z EU.