Šíitský íránský režim je v poměrně velké izolaci i v muslimském světě a kromě části Iráku, Bahrajnu, Jemenu a Libanonu (sekulární Ázerbájdžán se moc počítat nedá) nemá zatím mnoho spojenců. Zvláště když se aktivně podílel na likvidaci Islámského státu. K tomu, aby současná situace přerostla v rozsáhlý konflikt, by Teherán musel na svoji stranu zmobilizovat celý islámský svět či jeho větší část. To sice není vyloučené, ale je to v tuto chvíli nepravděpodobné. Také podpora putinovského Ruska má své limity nepřesahující slovní a diplomatickou rovinu. O Číně nemluvě.

USA a nám, jejich spojencům, ale hrozí vyostření situace v Iráku, dlouhé týdny ostatně zmítaném masovými demonstracemi, při kterých zahynuly stovky lidí. Může nastat jakási třetí válka o Irák, která hrozí zničit i to málo, co se tam podařilo Západu v čele s Američany vybudovat. Ale i to by byl konflikt lokálního rozsahu, podobný válce mezi Irákem a Íránem v osmdesátých letech. Při ní zahynulo na milion lidí, ale jen vyčerpala oba režimy.

Samozřejmě však je tu i nevyzpytatelnost íránského režimu. A na druhé straně slušně řečeno „pistolník“ v křesle amerického prezidenta jménem Donald Trump. Trump, kterému hrozí odvolání z funkce. A prezidentské volby jsou za dveřmi…