U soudu se odehrává střípek kulturního střetu. Západ jej začal vnímat jedenáctého září 2001 a připomínal si ho při atentátech v Beslanu, Bruselu, Nice nebo v Londýně. I Češi se chvěli hrůzou než zjistili, že jsou v závětří, mimo hlavní tahy teroristů. I když se islamističtí atentátníci pošetile domnívají, že míří přímo do Alláhova Ráje, jsou to jednoznační vrazi. Jenže co když zlí bojují proti krutým? Shehadeh se hájí: pomáhal jsem svým ve válce proti genocidě.

Kavčí nebo Kafkovy hory?

Vskutku, z teplého pelechu střední Evropy se špatně posuzuje, zda jsou horšími lidožrouty režimní syrští vojáci nebo islamisté, kteří proti diktátorovi povstali. Imám považuje diktátora za neznaboha, chtěl pomoci těm, které má za spravedlivé. A je potřeba říci, že povstalce považoval donedávna za spravedlivé i Západ.

Pražský soud najednou jako by měl soudit celý svět a všechny jeho bolesti. Má rozhodnout, kdo je terorista a kdo legitimní vládce vzdálené země. Kdyby imám připravoval teror v Česku, bylo by všechno jasné a těžko by se hledal dost přísný trest. On však chtěl jednat podle svého svědomí ve vzdálené válce. Neměl by být nakonec potrestán jen za zpronevěru obnosu z veřejné sbírky?

Nelijte to pivo z oken