Možná i působivé scenérie zasněžených vrcholků rozhodly o tom, že svátek pod pěti kruhy zamíří v roce 2026 právě sem. „Těšíme se na krásný festival v zemi, kde mají zimní sporty tradici,“ řekl olympijský šéf Thomas Bach. Jako by všechno bylo růžové. Ale ono není.

Největší problém tkví v logistice (a vzdálenostech). Víte, poprvé v historii se sportovci neuvidí navzájem a fanoušci budou řešit skoro neřešitelný úkol. Absolvovat cestu dlouhou 400 kilometrů z Milána do Cortiny d'Ampezzo (a zřejmě také do Bormia) zabere pár hodin. Žádné vlaky, pouze silnice a kolony. Člověk si tak hned pomyslí: Měl vyhrát druhý kandidát… Ne, ne. Švédsko totiž nabízelo ještě větší „štreku“ ze Stockholmu do Åre je to zhruba šest set kilometrů!

Divné. Onen olympijský duch se vytrácí. Byť až se o těchhle novinkách doslechne Pavel Bém, možná začne prosazovat znovu tu svou ideu, aby Praha hostila olympiádu. Co třeba se Štrbským Plesem?