Dnes žijeme v podobně zábavné době jako tehdy, když byly vynalezeny stroje. Mění se všechno, nač jsme byli zvyklí, a pokud sami nejsme počítačovými čaroději, jsme zneklidněni. Rádi bychom ty novoty sprovodili ze světa, a když už to nejde, tak jim aspoň nasadili chomout.

O to se teď snaží Praha v případě sdílení bytů, takzvaného Airbnb. Všechny argumenty jsou špatné. Prý je to nekalá konkurence hotelů. Prý se vylidňují části města, prý podnikatelé skupují byty, které si Pražané nemohou dovolit, prý dočasní nájemníci tropí povyk.

Skoro bychom se nemuseli takovými věcmi zabývat, kdyby je radní, snad pod tlakem hoteliérské lobby, nemysleli vážně. Jak může dočasné ubytování něco vylidnit? Je to přece skvělá příležitost, jak si přivydělat a někomu dát levnější bydlení. Jaká nekalá konkurence? Prostě konkurence. Zdražení bytů v Praze? Ty jsou drahé, protože vyjednat si stavební povolení trvá osm let, tedy nejvíc na světě. Nu a povyk? Napití mladíci tropí povyk, ať už se ubytují v soukromí, nebo v hotelu.

Nová ekonomika je prostě nová. Dává úžasné příležitosti, jak získat peníze pro ty, kteří dřív nemohli. Proslavit se může každý. Za čas možná nebude oficiální televize, jen nějaká forma Youtube. A možná nebudou ani hotely, ani klasické taxíky. Ten, kdo to chce šněrovat, je jako ti nešťastní luddité.

Apropos: Jedna jediná povinnost však má být i pro novou ekonomiku požadována: platit daně!

Autor je publicista a bývalý politik.