Internet a sociální sítě mají však i jiné, skutečné problémy. Nedávno celoevropský průzkum prokázal, že děti se tu setkávají s násilím, propagací drog a pedofilií. Bolestí zde není přílišná „cenzura“, nýbrž její nedostatek. Dospělí ať si pášou na síti všechny myslitelné virtuální zvrhlosti. Děti by ale před tím měly být chráněny.

Je to však jako s útočnými a obrannými zbraněmi. Ty obranné jsou vždy slabší. Hlídací programy lze snadno prolomit. A i kdyby měl rodič skutečně dlouhé oči, co dnes brání děcku, aby si za pár halířů nepořídilo nový telefon, o němž matka a otec, přítel matky a přítelkyně otce nebudou mít tuchu?

Policie přiznává, že nestíhá lovit skutečné pedofily, kteří zneužívají dětské bezbrannosti. Děti, zaplaveny nahými a polonahými fotkami na internetu, které přinášejí foceným slávu, posílají své intimní obrázky ničemům – posedlým nebo posedlým ničemům.

Nikdo tomu zatím neumí zabránit. Jediná cesta je nudná a stará jako lidstvo samo: Trpělivá výchova. Rodiče a školy jsou tady zatím stejně bezradné jako děti. Ministerstvo školství a špičkoví pedagogové jim moc nepomáhají.

Autor je publicista a bývalý politik.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.