Evropská unie totiž rozhodla, že od následujícího roku si mohou státy vybrat podle svého. Mohou si nechat celých 365 dnů zimní, nebo letní čas. K logickému závěru dospěl Brusel ze dvou důvodů: každoroční změna nikoho nebaví a žádný hospodářský prospěch z ní není.

Jak se však ukazuje, jednoduché to nebude. Státy si mají do nadcházejícího jara vybrat, a navíc se dohodnout s ostatními, aby nebyl hokej v letových či jízdních řádech a v podobných praktických záležitostech.

Země zvyklé na nemilosrdnou knutu Bruselu jsou zmatené. Najednou mají domácí politici něco rozhodnout sami. Sedí ve ztemnělých kancelářích a nad kalíškem místního alkoholického nápoje trhají kopretinu: letní, zimní, letní, zimní…

Povleče se to.

Česku to dává jedinečnou šanci. V druhé polovině dvaadvacátého bude Unii předsedat. To bývá vítaná příležitost jak vejít do dějin. Před deseti lety se to nepovedlo, zůstala jen podivná slova z jakési dothračtiny „entropa“ a „promopro“.

I tentokrát to vypadalo zle. Brexit se skoro jistě nestihne, jak se tedy proslavit? Sjednocení evropského času! Může být něco pamětihodnějšího? Česko a jeho premiér se konečně mohou dostat na světové výsluní. Kdo jiný tady vládne času?