Z hlediska zdravého rozumu několik věcí říci lze: Nemá smysl kárat vládu za čtyřicetimiliardový schodek. Česko je čtvrtou nejméně zadluženou zemí Evropské unie. Co je však důležitější: Na rozdíl od špatných zákonů, neschopného řízení, byrokracie a korupce není dluh zásadní překážkou dalšího rozvoje. Argument liberálů z první třídy základní školy, že v tučných časech by se mělo šetřit na horší, je téměř legrační.

Výdaje na zvýšení důchodů jsou spravedlivé a nutné. Zásadnější zvyšování penzí mělo přijít dřív. Podobně i zvyšování učitelských platů. Bylo by asi lepší, kdyby se našly peníze ne na desetiprocentní, nýbrž patnáctiprocentní růst. Ani to by rozpočet zajisté nezničilo.


Na druhou stranu není pravda to, co tvrdí Andrej Babiš. Zatím se zdaleka nevracíme do světové ekonomické špičky. Hospodářský zázrak, který si vysnil kdysi Karel Dyba, se nekonal tehdy a nekoná se ani dnes. Rozpočet, a v tom mají pravdu jeho kritici, neztělesňuje touhu po výrazně rychlejším růstu. Neodráží ani nepodporuje hlubší reformy země směrem ke vzdělanostní ekonomice a podpoře nejmodernějších technologií.