Ve sporu o princip EET jako takovém měly silné argumenty obě strany. Vláda argumentovala spravedlností. Proč by měl být poctivý obchodník trestán v konkurenci za to, že platí státu? Samozřejmě se těšila i na větší výběr daní. Opozice poukazovala na to, že drobný podnikatel či živnostník je už teď zatížen předpisy a papírováním. Proč ho trýznit ještě víc? Mnohé živnosti provozovatelé raději zavřou, než aby se podřídili šikaně.

Jestliže je však elektronická evidence zavedena, není žádný rozumný důvod proti jejímu rozšíření. To odstraňuje zjevnou nerovnováhu: „Proč musím registrovat já, hospodský Standa, když tuhle automechanik Honza si dělá, co chce?“ Snaha zrušit EET má logiku. Snaha zabránit jejímu rozšíření není nic jiného než politický trik.

Nová vlna může být pro zákazníka i testem odvahy. Například když se ho zubař s pištící vrtačkou v jeho ústech poněkud zlověstně zeptá: „Budete si přát účtenku?“ Nebo když mu advokát naznačí, že by mu mohl při rozvodu ušetřit pár set tisíc, ale… Trénink občanské statečnosti má však něco do sebe.