Výhrady zaznívají jiné, spíše symbolické. Islám je u nás zhusta spojován s terorismem. I lidé profesně vážení jej vydávají za nepřátelskou ideologii. Všeobecně známy jsou netolerantní islamistické režimy, které brutálně omezují lidskou svobodu a otevřeně hlásají nadřazenost muslimů. Obavy budí i uprchlíci, kteří převážné vyznávají Alláha a jeho Proroka.

Prolínání a střetávání kultur založených na islámu a křesťanství však nemůže být tématem soudního rozhodnutí. A nemělo by nijak zasahovat do vztahů ke konkrétním muslimům, kteří žijí v Česku. Úplná náboženská svoboda a tolerance k odlišnému způsobu života v mezích zákona je znak vyspělé demokracie. Můžeme si dělat legraci ze svého Boha a ctíme vyznavače jiných Bohů.

Rozumné soudní rozhodnutí by mělo být příkladem pro všechny instituce. Vztahy s islámem nechť řeší teologové, vědci a politici. Učitelé, úředníci i soudci nižších stupňů mají na starosti vztahy mezi lidmi ve svobodné společnosti. A tam platí, že každý si může dělat, co chce, pokud tím neutlačuje druhé.