Mluví se o tom léta a zlepšení nepřichází. Ne, že by se stát a justice nesnažily. Přes sedm tisíc neplatičů je dnes trestně stíháno, na další je uvalena exekuce. Výsledkem jsou však matky v nouzi, které potřebují kuchařskou knihu pro chudinu.

Ministerstvo sociálních věcí ne poprvé navrhuje takzvané zálohové výživné. Za nezodpovědné nebo zkrachovalé rodiče by platil dočasně erár. Byl by však úspěšnější ve vymáhání dluhů? Sotva. Z alimentů by se stala jakási dávka. Dětem by to dočasně pomohlo, viníci by se vyhýbali placení i trestům. To není spravedlivé.

Selský rozum velí: Zavřít tu pakáž na nucené práce, ať makají, dokud své závazky nesplatí do haléře. To však zákony civilizovaných zemí nedovolují. Situace působí beznadějně. Není možné pomoci těm neplatičům, kteří se dostali do problémů, aby mohli splácet? Není možné být ještě přísnější na ty, kteří na své povinnosti kašlou?

Stát je tu od toho, aby takové problémy vyřešil, nikoli neustále řešil. Bylo by pěkné, kdyby si poslanci dali kapitalistický závazek: Budeme vařit podle hladové kuchařky, dokud na to nevyzrajeme.