Tak co vlastně chtějí Mikuláš Minář a Benjamin Roll, co chce přes dvě stě tisíc lidí, kteří na jejich výzvu zaplnili pražskou Letnou? Z pohledu dvouhodnotové logiky buď Andrej Babiš bezpříkladně lže, nebo jsou představitelé Milionu chvilek zlí demagogové. Život však není dvouhodnotový.

Po třiceti letech od pádu okupační správy sice zaostáváme v životní úrovni i kvalitě života za nejvyspělejšími zeměmi, ale v jádru má premiér pravdu. Cesta je klopotná, ale je to cesta vzhůru. Politici mohou být nesympatičtí, jejich názory se mohou zdát leckomu zvrácené, ale občanské svobody jsou zaručené. V tom nemají ani nejvyspělejší země náskok.

Demonstranti z Letné však protestují proti něčemu jinému. Nelíbí se jim cynismus veřejné správy. Amorálnost politiků. Jejich chtivost majetku a nespravedlivých výhod. Schopnost cokoli ožvanit. Neúcta k názorům druhých. Pochopitelně si nacházejí symbol, do kterého své oprávněné znechucení promítají: Babiše.

Jakkoli nejsou ani opoziční politici, do nichž vkládají demonstranti marné naděje,o nic lepší, je to pochopitelné. Nejmocnější muž v zemi nemá být jen ten, kdo popohání stavbu dálnic a rychlodrah. Lidé mají právo na to, aby byl do jisté míry morálním vzorem. A pokud to nejde, tak aby nepůsobil opačně.