Z morálního a politického hlediska jsou Jakeš a Štrougal vinni beze vší pochyby. Stáli v čele režimu, který utlačoval vlastní občany v zájmu okupační mocnosti. O tom však už pochybuje snad jen Stanislav Grospič. Revoluce před třiceti lety se zachovala vůči Jakešovi a spol. milosrdně. Nebyli nijak popotahováni. Odešli do penze, která je na zdejší poměry vysoká. Podrželi si i majetek, byť nebyl získán spravedlivě.

Nebyla to jen velkorysost revolučních vůdců či tichá dohoda o předání moci. Nikdo si s tehdejšími pohlaváry nevěděl rady. A nikdo nechtěl opakovat politické procesy. Skutečným zločincem byl přece Brežněv a jeho Sovětský svaz. Z této říše zla se stala mírumilovná říše hodného Gorbačova. Bez této změny by režimy v satelitních státech nepadly.

Nové stíhání tedy není ničím jiným než prostě stíháním. Ani pronásledováním bezmocných starců, ani pozdním voláním po spravedlnosti. Pokud můžeme nějak zobecnit, tak ryze kladně: lze věřit, že proběhne řádně, jak se na právní stát sluší.