Koncem března byl po více než šesti letech tahanic zproštěn viny Lukáš Nečesaný. Soudce doprovodil verdikt dovětkem v tom smyslu, že důkazy proti Nečesanému jsou silné, ale prostě se nedá nic dělat.

Případ mladíka, který byl podezříván z toho, že kvůli lupu málem utloukl polínkem kadeřnici, je nejasný. Případ doktora Ratha jasný je. Nikdy nevysvětlil, odkud by mohl legálně získat miliony z krabice. Soudy vedou mezi sebou při, zda jsou policejní odposlechy dostatečným důkazem.

Rath už prošel uličkou hanby, byl zbytečně vláčen v železech do sněmovny. Hnil několik měsíců ve vazbě, kterou označil za torturu. Mluvívá o sobě jako o oběti politického procesu.

Ač je jeho vina nade vši pochybnost, obětí do jisté míry je. Nikoli však politiky, nýbrž justice. Sedm let od zatčení soudy nekončí. To je doba příliš dlouhá nejen na průchod spravedlnosti, ale dokonce i práva. Nečesaný a Rath jsou V.I.P. souzení. Prvního soudce osvobodí s tím, že je viníkem. Rath je viníkem jistě, jeho proces je však zmatený. Běda pomyslet na to, co mohou soudy udělat s „běžným“ člověkem.

Autor je publicista a bývalý politik.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.