Hodinová mzda zde činí v přepočtu kolem devíti euro. Průměr Evropské unie je víc než dvojnásobný, blíží se třiadvaceti eurům. Německý nebo rakouský zaměstnanec vydělají přibližně třikrát tolik než zdejší. Je to nespravedlnost. Český hrubý domácí produkt to už dotáhl na devadesát procent evropského standardu.

Politika nízkých mezd se přežila dávno. Pokud učitel pobíral méně než prodavačka či asistentka, bylo to absurdní. Nejnižší tarif ve státních službách byl kolem devíti tisíc korun, tedy méně než minimální mzda. Stejně nesmyslné je, aby skrblili podnikatelé, když jim rostou příjmy a kvalifikovaných pracovníků je málo.

Neúměrně nízké platy už nepřinesou hospodářství žádnou výhodu. Stát by měl dál podporovat zahraniční investice jinak. Technologická revoluce přichází.

Obsah slova „práce“ se v nejbližších letech změní, jako se změnil v osmnáctém století, když přišly první stroje. Už budou zapotřebí pouze vzdělaní a zkušení, tedy dobře zaplacení lidé. Růst platů by tedy měla provázet reforma vzdělávání všeho druhu. Ta však nepřichází.

Vyšší mzdy pravděpodobně pomohou nejen rodinám ale i hospodářství. Pokud však neporoste přinejmenším stejně rychle kvalita školství, budoucnost zůstane nedosažitelnou sci-fi.