Za posledních deset let Poláci dokázali postavit skoro 800 km dálnic, my jen 100. Jasně. Poláci nemají vysokohorský terén, kalamitní sníh a nikdo jim netvrdí, že letos 39letá hlavní dálniční tepna se poslední roky neopravuje, ale staví kompletně nová. Proto také nemusí svalovat vinu na ekology, vlastníky pozemků, geologické podloží, počasí či nedostatečný marketing.

Kdo tedy může za to, že do Vídně, Lince, Vratislavi či Bayreuthu stále nejezdíme po dálnicích? Autostrády má u nás na starosti Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Staví je z našich daní a za jeho činnost zodpovídá ministr dopravy, potažmo vláda.

Kdyby byl opravdu náš stát nyní řízen jako úspěšná firma, bylo by ŘSD již minimálně půl roku rozprášeno do všech světových stran. Pravdou je, že „úspěchy“ ŘSD za dobu jeho existence vždy volaly po nekompromisním zásahu. K revoluci ale žádná vláda nenašla odvahu. Měnili se jen ředitelé.

Takže si to přiznejme. Dálnice neumíme. Přesněji. My neumíme žádné velké liniové stavby (viz vysokorychlostní tratě), ale u dálnic je to zatím nejviditelnější. Ale prý bude líp. Příští rok se má otevřít nových 50 km a naděje prý umírá až poslední.

Autor je publicista žijící v Polsku.