V tajném dodatku si velmoci vymezily sféry vlivu, důsledkem čehož bylo rozdělení Polska a anexe pobaltských států. Letos 23. srpna na výročí podpisu paktu otevřeli v estonském hlavním městě Tallinnu památník obětem komunistického režimu.

V Polsku mají čtyři velká muzea moderní historie. Muzeum Varšavského povstání ve Varšavě a nové Muzeum druhé světové války v Gdaňsku připomínají období let 1939–1945. V Gdaňsku v roce 2014 otevřeli Evropské centrum Solidarity, které ukazuje odpor proti komunistickému režimu. Čtyři roky také funguje ve Varšavě muzeum Polin, věnující se historii polských Židů. Všechna tato muzea, která mají moderní a atraktivní expozice využívající digitální technologie, se těší velkému zájmu návštěvníků.

U nás se o muzeu nejnovější historie mluví. Nevládní organizace Post Bellum provozující projekt Paměť národa by ráda takový památník zbudovala na symbolickém místě – v podzemních prostorách pod bývalým pomníkem J. V. Stalina v Praze na Letné.

Kdo zapomíná na své dějiny, je odsouzen je opakovat, napsal americký filozof španělského původu George Santayana. Český národ byl ve dvacátém století obětí dvou totalitních režimů. Svou historii si však zatím dostatečně nepřipomínáme a vystavujeme se tak nebezpečí, před nímž varuje Santayana. Muzeum nedávné historie nutně potřebujeme.

Autor je publicista a člen Kolegia Paměti národa