I když pak odešel do Prahy a stal se kardinálem, jeho postoj člověka, který zůstává pevný v názorech a nemění je, jak se hodí nebo jak si přeje většina, byl důkazem, že to jde. Kolik nás bylo takových, co jsme si přáli být jako on.

Výhodou církevních představitelů a autorit je fakt, že nejsou jako politici voleni jen na čtyři roky. Když tedy kardinál Vlk upozorňoval na zločiny komunistického režimu a nedostatečné vypořádání se s minulostí, neměnil názor jako politici, kteří ve snaze zalíbit se voličům své názory a slova střídají, jak se hodí. Stejný zůstával i v názorech na zdanění tzv. církevních restitucí v duchu hesla: Co bylo ukradeno, má být vráceno. „Komunismus zničil cit pro právo a spravedlnost," uvedl v rozhovoru, který vyšel v Deníku 11. března.

Mnozí z těch, kteří se modlili za jeho uzdravení, čekali na zázrak. Ten zázrak se už ale dávno stal v naší společnosti tím, že člověk, který umýval výlohy, vedl pak českou katolickou církev a pomáhal umýt od špíny totality celou společnost. Kardinál si přál spočinout u Pánaboha, kterého nosil celý život v srdci, a jeho přání se mu, doufejme, už splnilo. Snad se splní i ta další, ale to už je na nás.

Přečtěte si: Zemřel kardinál Miloslav Vlk, bylo mu 84 let