Kliknutím zvětšíteVzorečkem vás nebudu zatěžovat, do souvislosti jsou tady dány státní výdaje a hrubý domácí produkt. Pro představu: ekonomicky svobodné státy mají tento den dříve než Česko, méně svobodné státy později. My jsme tradičně tak nějak uprostřed. Potud vše v pořádku, tedy až na to, že se i při skvělé ekonomické situaci tento den posouvá směrem ke konci roku – tedy máme se hůř, ačkoli bychom se měli mít lépe.
Problém však je, že celý koncept Dne daňové svobody je postaven na jedné absurditě. Do státních výdajů zcela logicky zahrnuje i výdaje na zdravotnictví a na školství. Ty se pohybují ve stovkách miliard a datum daňové svobody posouvají negativním směrem. V daňově svobodnějších státech jsou výdaje na zdravotnictví a školství mizivé, ne-li zanedbatelné, protože tam zkrátka systém veřejného školství a zdravotnictví neexistuje.
V Liberálním institutu se samozřejmě shlukují lidé, kteří také nic takového jako veřejný zdravotnický systém nechtějí. Ale musíte si říct sami: jste ochotni platit si za každou návštěvu lékaře, za každou operaci, za každou zdravotní pomůcku a má se na školách vybírat školné? Jak si pamatuji posledních 10 let, tak nic z toho Češi nechtějí. To raději budou platit víc do eráru.
Takže Liberální institut by měl svůj výpočet zkorigovat. U všech sledovaných zemí by měl z nákladů odečíst výdaje na školy a doktory. Ale to by výsledek asi neukazoval to, co podle institutu má.
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
