Kliknutím zvětšíteNěkteří představitelé Národního parku Šumava ještě v devadesátých letech tvrdili, že kůrovec napadá pouze staré a nemocné stromy. A aktivističtí vědci přidávali, že kůrovec přeletí pouze cca 200 metrů, takže nemůže ohrozit okolní lesy.
Dnes na Česko dopadá písek přinesený větrem ze Sahary, a tak lze téměř s jistotou předpokládat, že vítr přenese vylíhlého kůrovce na větší než dvěstěmetrovou vzdálenost.
V rámci dlouhodobého sporu o budoucnost lesů Šumavy zapadla informace, že sám národní park těží a prodává ročně dřevo za cca 100 až 130 milionů korun, čímž si zajišťuje část prostředků na svůj provoz.
Rozhodnutím ministra Bursíka nezpracovávat polomy po orkánu Kyrill v roce 2007 byla na Šumavě rozpoutána kůrovcová kalamita a dřevo napadené kůrovcem putovalo k dřevozpracujícím závodům po celé republice, resp. po celé střední Evropě.
Toto dřevo z národního parku nemohlo, resp. nesmělo být chemicky ošetřeno, a nebylo-li včas zpracováno, vytvořilo pro kůrovce bezplatnou „cestovní kancelář“.
Kvůli této cestovní kanceláři se stal kůrovec nejen problémem Šumavy, ale problémem lesů celé České republiky. Ekologisté nás stále ještě poučují o tom, že je potřeba na Šumavě rozšiřovat bezzásahové zóny a že smrk vlastně do českých lesů nepatří. Tito lidé však zcela zapomínají na to, že nebudeme-li mít lesy, nebudeme mít vodu.
Na uschlých kopcích Šumavy neprší a letní povrchová teplota dosahuje 60 ° Celsia. Začali jsme na Šumavě a čeká to celou Českou republiku. Děkujeme!
Autor je senátorem za ODS.
Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.
5
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
