Co se nejvíc řeší

Údajná rakovina současné hlavy státu. Tou podle radního městské části Brno-střed Svatopluka Bartíka trpí Miloš Zeman, takže má před sebou sotva sedm měsíců života. Zemanův lékař Miloslav Kalaš to označil za medicínsky vyvratitelný blud. Hrad Bartíka zažaloval, chce omluvu a pět milionů.

Jak na tom Miloš Zeman opravdu je, nikdo pořádně neví. I díky němu. Když v pondělí oznámil, že mu „odešla cukrovka“, a to po nestřídmé konzumaci sladkostí, odborníci obratem sdělili, že v pozemském světě to zatím možné není. Všem nedůstojným spekulacím by se dalo elegantně předejít, kdyby Hrad zveřejnil závěr nezávislého expertního konzilia, které by sdělilo, jak na tom Miloš Zeman zdravotně je.

Zbraně by to vyrazilo hlavně jeho soupeřům, protože když nevědí kudy kam, vytáhnou soucitný povzdech, že pan prezident nevypadá dobře, měl by se šetřit a oni mu přejí hodně zdraví na odpočinku v jeho chalupě na Vysočině.

Svěží vánek

Pak tu je nejčerstvější hradní aspirant Mirek Topolánek. Rozmyslel se tak nějak na poslední chvíli, takže mu ta mediální pecka vyšla zrovna na den, kdy jeho přítel Marek Dalík nastupoval do vězení. Milost by mu ale v žádném případě nedal, takže jedna fáma je smetena. Zůstávají ovšem delikátní otázky, zda se hodí, aby si v případě Topolánkova zvolení celý svět mohl prohlédnout českého prezidenta od hlavy k patě, jak ho pánbůh stvořil.

Trošku v pozadí zatím pokulhávají dohady, jestli Mirek Topolánek kandiduje proti zlu zvanému Andrej Babiš za sebe, za svého zaměstnavatele Daniela Křetínského nebo i za jiné miliardáře. 

Zeman, Drahoš a Horáček jdou do souboje díky podpisům desetitisíců občanů. Ostatní obešli poslance a senátory, někteří dokonce tytéž. Z toho jsou zmateni všichni právníci, protože až do chvíle odhalení měli za to, že jasný výklad poskytlo ministerstvo vnitra před čtyřmi roky: „Týž poslanec nebo senátor může navrhovat v rámci zákonem stanoveného počtu vždy pouze jednoho kandidáta na úřad prezidenta.“

Letos se ovšem podepisovalo jako na běžícím páse, někteří členové dolní či horní komory by zároveň na Hradě rádi viděli Vratislava Kulhánka a Petra Hanniga (bývalý poslanec Jiří Štětina z Úsvitu), Mirka Topolánka a Pavla Fischera (senátor Tomáš Czernin z TOP 09).

Kreativní legislativec a náměstek ministra vnitra Petr Mlsna s úsměvem veřejnosti sdělil, že čas oponou trhnul a výklad je prostě jiný, každý zákonodárce může připojit podpis libovolnému počtu kandidátů. 

Původní záměr byl přitom takový, že poslanecké a senátní nominace mají umožnit stranické kandidatury. Tak to bylo v první přímé volbě u Přemysla Sobotky (ODS), Jiřího Dienstbiera (ČSSD) či Karla Schwarzenberga (TOP 09).

Blaník to nebude

Nechme ale paragrafy stranou. Lednová volba pochopitelně odpoví hlavně na otázku, jestli Češi, Moravané a Slezané chtějí na Hradě Miloše Zemana v objetí s Andrejem Babišem, Vojtěchem Filipem a Tomiem Okamurou. Tuto vládní konstrukci totiž Miloš Zeman prosazuje. 

Sám Babiš se ohledně svých prezidentských preferencí vysloví v lednu. „Nejraději bych volil Tondu Blaníka, ten by měl šanci uspět v prvním kole,“ žertoval Babiš. Politika ovšem přes všechny příznaky není humorný seriál, takže Babiš podpoří Zemana a bude dokonáno.