Vláda bude dnes rozhodovat o třetí dávce vakcíny Pfizer-BioNTech. Lékaři vesměs doporučují, aby ji dostali senioři či zdravotníci očkovaní v prvních měsících letošního roku. Nebo pacienti s oslabenou imunitou. Například po transplantaci. Vláda by měla určitě třetí dávku schválit, i když argumentů proč ne, je dost.Především se bude namítat, že farmaceutické firmy dělají z lidí pokusné křečky. Když se začalo v Británii a Izraeli a USA už na sklonku roku 2020 očkovat, hledělo se na to jak na smilování. Jenže virus nelenil a vytvořil deltu. Ta ochranný krunýř občas prorazí. V zemích proočkovaných skrz naskrz řádí kolikátá už vlna.

Kdo a jak může zaručit, že třetí dávka zafunguje? Nebylo dost času na zkoušky a jejich vyhodnocení. Řekněme, že máme hnojivo a zaléváme jím růži. Ta však nevzkvétá. Bude se jí dařit, když přidáme neúčinného prostředku do konve?

Jízlivec též nepochybně podotkne toto: Vyspělé státy nakoupily pod tlakem mnohem víc dávek, než kolik mají obyvatel. Tak se to nějak spotřebovat musí.

Argumenty pro jsou ovšem silnější. Víme už, že vakcíny nejsou všelékem. Jsou však solidní pojistkou proti šíření viru a těžkým a smrtelným případům. Tedy i proti lockdownům, dalšímu propadu hospodářství, chudobě, depresím, nevzdělanosti tloušťce a alkoholismu.

Vědecká veřejnost není neomylná. Pokud však něco tvrdí valná většina specialistů, je dobré se tím řídit. Nic lepšího totiž nemáme. Tak do třetice všeho dobrého!