Naštěstí o vině a trestu nerozhoduje dojem, přání ani davy v ulicích, nýbrž důkazy, žalobci, advokáti a soudci. Jinak řečeno, na první, druhý i stý pohled se může jevit, že tehdejší Babišova firma Agrofert účelově odklonila ze svého portfolia Farmu Čapí hnízdo, aby pro ni získala evropskou dotaci. A když ji dostala, zase ji vrátila pod mateřská křídla. Jenže tuhle domněnku musela policie podepřít fakty.

Činila se, seč mohla, popsala přes dvacet tisíc stran. A její snažení dozoroval státní zástupce Jaroslav Šaroch. Dvakrát požádal sněmovnu o Babišovo vydání, loni zamítl jeho stížnost proti obvinění jako nedůvodnou, ačkoli v téže kauze zastavil stíhání Jaroslava Faltýnka. Tím vytvořil obecné očekávání, že Babišova věc skončí u soudu. K tomu přispěl i policejní tým, který navrhl premiérovu obžalobu. Pokud by v této fázi Šaroch vystoupil a sdělil, že dospěl k přesvědčení o Babišově nevině v trestněprávní rovině, nikdo by nemohl říct ani popel. Přestože zastavením končí jen jedno procento případů, mohl být tento jedním z nich.

Nepochopitelné

Malér je v tom, že do médií unikla zpráva o mentálních pochodech žalobce Šarocha, což vskutku není totéž jako finální rozhodnutí. Mluvčí městského státního zastupitelství vše zamotal konstatováním, že dozorový žalobce na poslední chvíli změnil právní názor a jeho nadřízený Martin Erazím musí zhodnotit, zda k tomu došlo „důvodně a zákonně“. Na to se ozval Šaroch, že Erazím byl o všem průběžně informován.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) označila postup státního zastupitelství za „nepochopitelný“. Vývoj případu kritizoval i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. V době, kdy se rozhoduje o podobě novely zákona o státním zastupitelství, je pro něj podobný lapsus navýsost citlivý a nežádoucí.

Do kauzy se vložil také prezident Miloš Zeman, který Šarocha pochválil za jeho odvahu „postavit se mediální smečce“. Tím ovšem svému oblíbenému premiérovi příliš nepomohl. Babiš sice podmínil víru ve spravedlnost v ČR verdiktem o zastavení svého trestního stíhání, ale jinak vykazoval značnou zdrženlivost. Avšak té by se pravděpodobně zbavil v okamžiku, kdy by do věci vstoupil v roli žalobce Pavel Zeman.

Milost na závěr

Pokud totiž Erazím aprobuje čili schválí osvobozující verdikt, Zeman má právo ho zvrátit. Babiš by neváhal a vláda by na návrh Marie Benešové Zemana odvolala. Premiér by si to mohl dovolit i proti vůli ČSSD.

A je též skoro jisté, že pokud by městské státní zastupitelství na základě Zemanova pokynu muselo obrátit a Čapí hnízdo dovést k soudu, nastoupil by prezident Miloš Zeman a udělil Babišo-vi milost. Ještě před nedávnem nevídané gesto by po Šarochově a Erazímově bramboračce dostalo úplně jiný náboj. To hlava státu by nakonec zjednávala kýženou spravedlnost, nejen proti mediální smečce, ale také svévolným žalobcům. Tím by Zeman nejen definitivně pomohl Babišovi, ale zbavil by se i svého jmenovce, kterého nemá rád, neb se odmítl dostavit na hradní slyšení.

Nic z toho by zásadám právního státu neprospělo. Mějme ale na paměti, že na začátku všeho byl zmatlaný postup pražských žalobců. I ten, kdo nemá Andreje Babiše rád, by mu měl přiznat právo na spravedlivý proces. A pokud žalobce dospěl k závěru, že čin, který měl údajně spáchat, nebyl trestný, nebo se vůbec nestal, pak to mělo být řečeno naplno a ve světle ramp.