Zpackaný atentát
Chlapec chatrného zdraví a malého vzrůstu se ještě před dovršením plnoletosti začal politicky angažovat. V tehdejší napjaté době se ani není čemu divit, že mladík podlehl svodům agitátorů. A tak posléze vstoupil do skupiny Mladá Bosna a stal se politicky aktivním. V únoru 1912 se zúčastnil demonstrací proti sarajevským úřadům, načež byl vyloučen ze školy a odešel do Bělehradu. Při přechodu hranic políbil srbskou půdu. Ve stejném roce se Srbsko chystalo na první balkánskou válku a členové Mladé Bosny dobrovolně vstupovali do srbské armády. To chtěl i Gavrilo, ale byl opakovaně odmítnut kvůli nedostatečnému vzrůstu.
Údajně právě to vedlo mladíka později k tomu, že se zúčastnil původně vlastně nepovedeného pokusu o atentát na Františka Ferdinanda d’Este a jeho choť Žofii Chotkovou. Nepovedeného proto, že původní plán se nezdařil a dílo zkázy dokonal souhrou náhod až právě Gavrilo Princip. Z metru a půl několikrát vypálil na arcivévodův vůz a následník trůnu i jeho žena zemřeli.
Řetězová reakce
Co následovalo, nemělo v dosavadních dějinách obdoby. Ačkoli nikdo ze zodpovědných vládců, natož diplomatů, válku nechtěl, nevěřícně všichni sledovali, jak jeden stát vyhlašuje válku druhému. Kvůli vzájemným smlouvám se tak dělo téměř zcela automaticky, jako řetězová reakce, kterou již nedokázal nikdo zastavit. Fantasticky to popisuje historik Christopher Clark ve své knize Náměsíčníci, která je pro pochopení tehdejší doby zcela klíčová.
Samotný atentátník se pokusil okamžitě zabít. Ale přežil, byl zatčen, odsouzen na dvacet let (soudu se účastnilo hned několik Čechů) a tuberkulóze podlehl ještě před koncem světové války. Zemřel v české pevnosti Terezín a údajně byly jeho ostatky uloženy do neoznačeného hrobu na „hřbitově bláznů“ v Bohnicích.
Nedočkal se tak konce války, rozpadu pořádků panujících stovky let, vítězství svého politického boje. Pro část světa je hrdinou, pro jiné vrahem. Ostatně právě proto nejspíš nepatří do českých dějin a 125. výročí jeho narození si nikdo nepřipomínal.
Jako před válkou
Přesto by měl příběh Gavrila Principa dnes rezonovat. Je ukázkou, jak jedinec může třeba i nevědomky pohnout dějinami. Jak fanatismus může ovlivnit mladé lidi. Jak se nezodpovědná politika může snadno zvrtnout v konflikt, který si nikdo nepřeje. Jak k velkým konfliktům může vést i zdánlivě malá rozbuška.
Něco vám to připomíná? Ano, současná situace svou přehřátostí a napínáním připomíná aranžmá před propuknutím první světové války. Takže i proto bychom si příběh jednoho neduživého chlapce z malé vesnice uprostřed ničeho měli připomínat.
