Smutným faktem je, že k souručenství s extrémně populistickou SPD se neutrálně až vstřícně postavily dvě třetiny poslaneckého klubu hnutí ANO včetně jeho předsedy Jaroslava Faltýnka a vicepremiéra Richarda Brabce.

Předseda SPD Tomio Okamura
Okamura: Nová jednání ANO s ČSSD? I prezident musí být překvapený

Ještě méně pochopitelné je, že do chomoutu se stranou, která svou rétorikou, ideologií a zahraničněpolitickými styky podkopává základy liberální demokracie, tlačil hnutí ANO prezident Miloš Zeman. Tedy politik, o němž první místopředseda ČSSD Jiří Zimola prohlásil, že je srdcem sociální demokrat. Evidentně není, neboť delegáti 40. sjezdu ČSSD přijali jednomyslné usnesení, jež jakoukoli spolupráci s SPD zavrhuje.

STÁLE JE TO CHUCPE

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) uvedla, že všechny sněmovní strany jsou demokratické, tudíž není důvod s nimi nejednat. Jenže v 90. letech minulého století v parlamentu zasedali i Sládkovi republikáni. Nehovořil s nimi nikdo, protože to bylo chucpe.

Prozíraví členové ANO vědí, že pokud by jejich vládu drželi okamurovci, kteří se chlubí přátelstvím s nacionalistickými lídry typu Marine Le Penové nebo Geerta Wilderse, nevratně by je to poznamenalo. „Neprospělo by to naší zemi ani hnutí ANO,“ lakonicky prohlásil profesor Rostislav Vyzula, který byl jedním z nejhlasitějších odpůrců takového spojenectví. Lidé jako on nakonec přesvědčili vrcholné orgány hnutí, že uspořádání doporučované prezidentem republiky je nepřijatelné.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Bartoš se opřel do ANO: Jen dělá, že jedná. A Babiš dál selhává

Nabízí se otázka, proč tak vehementně odmítali SPD, ale nevadila jim podpora KSČM, kterou ODS nebo TOP 09 hází s okamurovci do jednoho nedemokratického a extremistického pytle. 

Komunisté přece pošilhávají po předlistopadovém socialismu, někteří dokonce vzývají Gottwalda a Stalina, fandí Putinovi a kamarádí s čínskými soudruhy. To všechno je pravda, ale podstatný rozdíl mezi nimi a SPD se jmenuje zkušenost.

Kooperaci s komunistickými zastupiteli na regionální úrovni si pochvalují sociální i občanští demokraté. Středočeská hejtmanka a místopředsedkyně ANO Jaroslava Pokorná Jermanová uvedla, že současná krajská koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM funguje bezchybně. Pravicový exministr financí z ANO Ivan Pilný přiznal, že členové hospodářského výboru z KSČM podávali dobrý pracovní výkon a dalo se na ně spolehnout.

Vojtěch Filip je poněkolikáté místopředsedou sněmovny i proto, že brilantně ovládá všechny procedurální fígle a při složitých jednáních je takřka nepostradatelný (stačí si vzpomenout na zoufalý dotaz tehdejšího šéfa sněmovny Miloslava Vlčka při prezidentské volbě v roce 2008: „Vojto, co mám dělat?“).

ZEMAN DRŽÍ TRUMFY

Komunisté též drží slovo a jejich klub vystupuje jednotně. Vzhledem k jejich proklamované levicovosti a internacionalismu je poněkud nepochopitelné, proč se od počátku negativně nevymezili vůči SPD. Po čtvrtečním zvratu mohli být za zásadovou stranu.

Prezident Miloš Zeman (vpravo) a premiér Andrej Babiš vystoupili 13. prosince na tiskové konferenci po jmenování nové vlády na Pražském hradě.
Babiš zamíří opět do Lán za prezidentem. O schůzku požádal i Hamáček

Ať už to dopadne jakkoli, komunisté budou u toho. Nyní mají šanci vytvořit s ČSSD silný dvojblok, doladit levicové požadavky ve vládním programu a ovlivnit i personální obsazení kabinetu. Otázka zní, co nečekaný vývoj uvnitř hnutí ANO udělá se sociálními demokraty. Budou-li přepínat strunu, můžeme se v dohledné době dočkat dalšího překvapení. Třeba v podobě ryze zemanovské vlády, která by „politickým nemehlům“ ukázala, zač je toho loket.

Kateřina Perknerová.
Komentář Kateřiny Perknerové: ČSSD má být na co hrdá. Ví to?