Jednání v Praze, kde by měl do primátorského křesla usednout Pirát Zdeněk Hřib, také neprobíhají zrovna jako po másle.

Radost z výsledků má jistě ODS, která vyhrála v senátním klání a uspěla v komunále. Nefalšované juchání jí hatí nelibost lidí nad tím, jak v Brně bez uzardění obešla vítězné ANO, v Praze pak zaparkování v opozičních lavicích a v Senátu rozpaky kolegů nad nominací Jaroslava Kubery do předsednického křesla. Zatímco kdekdo se pozastavuje nad tím, jakým drsným žertíkem kdy koho Kubera počastoval, ve hře jsou daleko důležitější věci.

OTAZNÍKY NAD KUBEROU

Předseda ODS Petr Fiala je pravicový konzervativec, ale nemává nacionální fangličkou a zakotvení ČR vidí v EU. Naproti tomu Jaroslav Kubera odmítl hlasovat pro Lisabonskou smlouvu, Brusel má za rejdiště zlovolných byrokratů a loni se zavázal, že nepodpoří jediný zákon, který by omezoval svobodu podnikání. Před šesti lety dokonce řekl, že s přímou volbou prezidenta by se měl zrušit Senát.

Tedy instituce, o níž Fiala mluví jako o pojistce demokracie a nástroji proti vládnímu populismu. Z tohoto pohledu je na zvážení, zda by Jaroslav Kubera, jinak barvitá a teplickým lidem milovaná osobnost, měl reprezentovat horní komoru.

Lidovci si zažili horké chvilky při sčítání hlasů druhého senátního kola, kdy jejich předseda Pavel Bělobrádek prohrál s Martinem Červíčkem (ODS). Na jaře si tak budou vybírat nového šéfa. Pokud se do souboje přihlásí trumfující zlínský hejtman a v prvním kole zvolený senátor Jiří Čunek, mnohým ztuhne úsměv na rtech. Spojenec Andreje Babiše by totiž mohl časem zamíchat i vládními kartami.

V ANO také nezažívají idylické doby. Kdysi pevný vztah mezi šéfem Andrejem Babišem a druhým mužem hnutí Jaroslavem Faltýnkem značně ochladl. V Praze si ANO líže rány a hlava nehlava hledá viníky neúspěchu. Dvojka kandidátky Patrik Nacher dokonce hovoří o chuti se vším praštit.

LEVICOVÉ WATERLOO

Nic to ovšem není proti tomu, co se děje na levici. Na stranickém koberečku dnes bude stát předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož rezignaci žádají zástupci některých regionů a kverulant Josef Skála. Mazaný Filip to ale zřejmě ustojí bez ztráty květinky, neboť to byl právě on, kdo straně i po fatálním poklesu voličské přízně zařídil nejvíc postů ve sněmovně a klíčový vliv na vládu. Na sjezdu ovšem bude hůř.

Podobné grilování zažije v Hradci Králové Jan Hamáček, šéf spory zmítané ČSSD. Na zasedání ústředního výkonného výboru chce požádat o vyslovení důvěry, aby se mohl konečně věnovat programu. Jenže jakému? Skutečné trauma dnešní sociální demokracie je v tom, že neví, kam patří, čí zájmy hájí a jaké voliče má oslovit.

Pořádnou dávku pochutin do této bramboračky vložil nový ministr zahraničí Tomáš Petříček, který se hned první týden ve funkci jednoznačně přihlásil k Havlovu pojetí zahraniční politiky s důrazem na lidská práva. Čínský, ruský a eventuálně maďarský tón v jeho ministerské písni zatím přítomen není. Což jen podtrhuje konstatování, že ČSSD neví, čí je.