Nebylo náhodou, ale záměrem, že závazek udělat z Evropy ještě za života dnešních padesátníků „klimaticky neutrální“, tedy planetu dál neničící kontinent, byl prvním bodem předvolebního projevu nové šéfky Evropské komise. Ursula von der Leyenová překreslila bez skrupulí dosavadní cestovní mapu k tomuto cíli a motoristicky řečeno přeřadila z trojky rovnou na pětku.

„Chci, aby se Evropa stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě do roku 2050,“ prohlásila. „Dohromady musíme podniknout odvážné kroky. Naše současné plány na snížení emisí CO₂ o 40 procent do roku 2030 nestačí. Musíme se snažit o víc. A dosáhnout 50 nebo dokonce 55 procent,“ uvedla nová šéfka Bruselu.

Zeleným, velice vlivné frakci v Evropském parlamentu, ale ani to nestačilo. Bylo to pro ně příliš málo, a proto pro političku německé CDU ruku nezvedli. 

V sousedním Německu mají přitom Zelení našlápnuto k tomu, stát se nejsilnější stranou v zemi, což může ekologickou revoluci v EU v příštích letech ještě akcelerovat.

Češi, jako už několikrát během svého patnáctiletého členství v Unii, stojí na křižovatce. Mohou se zařadit mezi „brzdaře“ snah o boj s klimatickou změnou. A sabotovat úsilí západní části Evropy, zelených a většiny tamní politické scény a především značné části tamní veřejnosti.

Tak to v minulosti udělalo Česko už mnohokrát. Počínaje Evropskou ústavou a její modifikací v podobě Lisabonské smlouvy, kterou tehdejší český prezident Václav Klaus podepsal jako poslední v Evropě. Pokračujíc sabotáží jednotné evropské měny eura, kterou nejenže Česko stále nepřijalo, ale ještě kafralo do úspěšné záchrany Řecka, Portugalska a Irska.

Byť se jí jako nečlen eurozóny neúčastnilo. A zatím končíc migrační krizí, kdy jsme odmítli celoevropské řešení části problému v podobě přerozdělení části žadatelů o azyl a Řekům a dalším jsme radili, jak si mají zadrátovat moře.

Všechno to jádro Unie, byť mnohdy se skřípěním zubů, vydrželo a my jsme vydrželi v Unii. Jedinou výjimkou se stala Británie, která nevydržela představu, že ji budou dál zaplavovat Východoevropané a Britové se tomu, když zůstanou v EU, nebudou moci nijak bránit. A hlavně proto si odhlasovali brexit.

Zelenající se Evropská unie je pro Česko ještě větší výzvou než celá migrační krize. A to proto, že na rozdíl od migrantů, kteří tu nikdy nebyli, klimatická změna je i tady v Česku a tvrdě dopadá už na naše současné životy. A to přesto, že Václav Klaus, člověk, který byl deset let prezidentem, tvrdí a dokud se na troud neusmaží bude tvrdit, že žádné lidmi způsobené globální oteplování není.

Dožít nebo něco dělat?

Teprve, když nám teď vysychají studny a lesy schnou nastojato, připouští část Čechů, že klimatolog - amatér Klaus neměl pravdu a měly ji tisíce vědců. Jenže od toho je pořád daleko k tomu, chtít s tím něco dělat.

Byl to současný premiér Andrej Babiš, který před měsícem zablokoval na summitu EU onen závazek klimaticky neutrálního kontinentu. „Proč máme 31 let předem rozhodovat o tom, co bude v roce 2050?“ ohrazoval se Babiš a varoval, že boj proti změně klimatu zneužijí v Česku protievropské síly.

V roce 2050 bude Babišovi 95 let a asi už nebude naživu. Naživu nebude ani většina jeho voličů, kterou dnes tvoří hlavně lidé v penzi. Lidé, kteří chtějí dožít tak, jak žili. S auty na benzin, elektřinou z hnědého uhlí, potravinami z velkolánů.
Jenomže ono to prostě nepůjde. Už oni budou muset volit mezi dražším zeleným, nebo levným špinavým Českem. Mezi snesitelnou budoucností pro děti a vnuky, nebo svým klidným dožitím.