Tištěné noviny už skoro nikdo nečte. A když zajdou na úbytě, tak se vlastně tolik nestane. To si myslí část vlády. Je to jen další z hořkých omylů týmu premiéra Petra Fialy. Není pochyb o tom, že zájem o tradiční noviny na papíře už dvě desetiletí vytrvale klesá. Pravdou je i to, že zájemci o informace mají dnes díky internetu výběr, o jakém se ještě před nedávnem nikomu ani nesnilo.

Jenže.

Roman Gallo
je šéfredaktor a ředitel redakcí Deníku.

I přes zmíněný postupný pokles se v desetimilionovém Česku denně vytiskne a distribuuje na 390 tisíc kusů různých deníků. Tištěné noviny má u nás stále jako zdroj zpráv každý pátý člověk. U generace nad 50 let je čtenářů „papíru“ ještě mnohem více.

Fialova vláda tato nezpochybnitelná fakta zná. Přesto přichází s návrhem (a zatím na něm umíněně trvá) zdvojnásobit daň na noviny. Jinými slovy: ekonomicky znevýhodnit tento typ vytváření a publikování zpráv.

Jaká je motivace kabinetu, není moc jasné. Mohla by jí být snaha o sjednocení daní. Pak ale nedává smysl, proč tištěné magazíny mají na rozdíl od novin zůstat na současné sazbě a tištěné knihy mají být dokonce bez daně úplně.

Nebo si tím chce vláda pomoci zalátat mnohasetmiliardovou díru v rozpočtu? To asi taky ne. Očekávaný přínos vyššího zdanění novin se totiž pohybuje v řádu promile ročního deficitu vládních financí a je jen kapkou v moři.

Jediné logické vysvětlení pak je, že Fialova vláda si chce připsat zásluhu za to, že budeme v Evropě v něčem premianty. Ve výši inflace už jsme o přední příčky přišli. Tuzemské ceny benzinu už také nejsou nejvyšší v Evropě. Tak proč alespoň nemít absolutně nejvyšší zdanění novin, řekly si asi mozky ve Strakově akademii. Tady máme prvenství jisté. Tady se nás ostatní „konkurenti“ nebudou snažit dohánět. A mají pravdu.

Deník se na úvod nového letního seriálu s provokativním názvem „Konec novin?“ snaží přehledně vyvrátit aspoň některé mýty, které kolem výroby a distribuce novin v Česku panují.  
Cena novin a DPH. Proč je to složitější, než tvrdí vláda. Zapojte se do ANKETY

Kabinety napříč starým kontinentem se snaží tradiční média podporovat. Vědí, že se to vyplatí. Na lidi dnes útočí záplavy dezinformací a polopravd zejména na sociálních sítích. Vznikají nové a nové weby šířící cílené dezinformace. Umělá inteligence dokáže vytvářet falešnou realitu.

V této době je zcela pochybné házet klacky pod nohy vydavatelům, kteří se s větším či menším úspěchem snaží o dodržování pravidel, o ověřování zdrojů, o důvěryhodnou novinařinu.

Fialova vláda také slibovala, že bude bojovat proti dezinformacím. Zatím se vydala opačným směrem. Ale chyby dělá každý. Jen je potřeba si je umět přiznat a napravit je. Ještě je na to dost času.

Konec novin?
Zdroj: DeníkČeši budou od ledna platit nejvyšší daň na tištěné noviny a internetové předplatné v EU. Místo stávajících deseti procent nově zaplatí 21 procent. To v situaci, kdy evropské vlády v rámci boje s dezinformacemi uplatňují na tisk nulovou či symbolickou sazbu (5 až 8%). Deník proto na léto nachystal seriál s provokativním názvem Konec novin?, ve kterém čtenářům představuje některé zajímavosti ze zákulisí mediálního prostředí a vyvrací mýty, které se s výrobou novin objevují. Všechny díly najdete postupně na adrese denik.cz/noviny.