Koncem osmdesátých let jsem jako žák základní školy dostával kapesné deset korun týdně. Rozpočet jsem měl mírně deficitní: pětkrát Rovnost po padesátníku, jednou za korunu (páteční vydání), Štart a Stadion po třech korunách.

Zbýval mi padesátník a pořád jsem neměl týdeník Gól. Tak jsem musel doma s něčím pomoci (což mi moc nešlo) nebo si je vyprosit (to mi šlo malinko líp). Gól stál myslím korunu sedmdesát. A na zmrzlinu a žvýkačku už mi nezbylo vůbec. Chybělo něco přes tři koruny týdně.

I když dnešní děti utrácejí peníze za obleček na postavu do hry Fortnite nebo za cokoliv jiného ve virtuálním světě (a stejně jako tehdy za sladkosti), řeší úplně stejný problém jako já: jak se vejít a čeho se vzdát.

Myslím, že řešení neexistuje. Ať děláte, co děláte, ať už máte peněz kolik chcete, vždy vám zhruba třetina schází. A platí to i u dospělých. Vyděláváte třicet tisíc? K naplánované dovolené vám chybí dalších deset. Je váš plat sto tisíc? K leasingu na vysněné auto byste měsíčně potřebovali dalších třicet. Říkám tomu nehmatatelná třetina.