Ještě větší politický lapsus bylo na Pochem dva měsíce trvat a tvářit se, že jiná varianta neexistuje, i když všem bylo jasné, jak to skončí.  Úplně největší omyl je však výběr nového šéfa diplomacie. Ne že by Tomáš Petříček neměl patřičné vzdělání, jazykové schopnosti a další předpoklady. Nemá ale to, o čem hovořil Miroslav Kalousek, totiž neformální autoritu. 

Pana Petříčka nikdo nezná, není těžkou váhou ani v rámci ČSSD. A začíná-li svoji kariéru tím, že se bude poníženě prezidenta ptát, zda mu může Miroslav Poche občas poradit, nesignalizuje to přeměnu z úředníčka v politickou megastar. Zdánlivě nudné vyvrcholení letní kauzy může vyvolat dominový efekt.

Jestli ČSSD v komunálních a senátních volbách dramaticky pohoří, odpůrci spojenectví ČSSD s ANO nebo Hamáčkova předsednického stylu začnou bít na poplach. Poche s Petříčkem budou prvním argumentem po ruce. Na jaře příštího roku se koná volební sjezd ČSSD. O své místo na slunci se možná přihlásí jak Jiří Zimola, tak Milan Chovanec.

Výsledkem může být i odchod sociální demokracie z koalice. Veškerá moc by se vrátila do rukou Andreje Babiše (jednobarevní vláda) či Miloše Zemana (úřednický kabinet). Předčasné volby by byly na spadnutí. Chaotický vývoj by Česku rozhodně neprospěl. I proto je výběr ministrů tak důležitý.