V době mediálních zkratek a bulvarizace téměř každé lidské činnosti je to úkol hodně složitý. Pozornost internetové generace dokáže přitáhnout jen ten, kdo je schopen shrnout třicetistránkový program do jedné věty, ale nevypadat přitom jako šarlatán.

V měsíci, kdy se scházejí vrcholné orgány Pirátů, ODS a lidovců, můžeme sledovat, jak se to jednotlivým stranickým šéfům daří. Ivan Bartoš, kterého už delegáti ve funkci potvrdili, se v posledních dvou letech snaží voliče přesvědčit, že Piráti nejsou parta dredařů, která volá jen po neomezeném propojení lidí na síti, legalizaci měkkých drog a totální průhlednosti.

Kupříkladu poslanci Olga Richterová, Jan Lipavský, Radek Holomčík ve sněmovně vystupují tak, že jim to minimálně ostatní kolegové věří. Jsou věcní a předkládají rozumné návrhy. Jenže vedle nich tu je horkokrevný Jakub Michálek, který nemá daleko k pěstní argumentaci a slabší povahy mezi Piráty přivádí svou arogantní přezíravostí ke kolapsu.

Příznivcům neortodoxních sněmovních nováčků by tohle možná až tolik nevadilo, zato i jim se může zajídat, jak padá jedna pirátská radnice za druhou. V Praze 5 skončil jejich starosta, ve čtvrté a první pražské městské části se rozpadly koalice, v nichž Piráti měli radní. Bartoš minulý víkend v Ostravě řekl, že za dva roky chce zasednout ve vládě. Pokud ale budou Piráti předvádět neschopnost při správě svěřených úřadů a neumětelství zakrývat výmluvami na útoky starých struktur, nikdo s nimi do koalice nepůjde. Eventuální partneři by se báli, že by dopadli jako s Věcmi veřejnými a každý týden by řešili vládní krizi.

ODS bude na dnešním kongresu řešit úplně jiný problém. Distingovaný Petr Fiala totiž evidentně dosáhl stropu svých možností. Pod jeho vedením občanští demokraté nezískají víc než nějakých 14 procent hlasů. Fiala nezvedne ze židle žádného fanouška kromě pevného jádra příznivců ODS. Podobných osobností je ve vedení strany několik, Martin Kupka, Miloš Vystrčil, Zbyněk Stanjura. Pracovití a kompetentní, avšak nudní.

Východiskem zajisté není extravagantní ďas z Řeporyjí Pavel Novotný, ale spíš Alexandr Vondra, konzervativec s břitkým humorem a formulačním uměním. Připomínám, že do Evropského parlamentu ho lidé vyslali ze zdánlivě nevolitelného 15. místa. O směřování ODS hodně napoví, zda uspěje v kandidatuře na jejího místopředsedu.

Podobnou výzvu budou za týden řešit i lidovci. Místo Marka Výborného si musí zvolit nového předsedu a budou vybírat mezi třemi kandidáty, z nichž ani jeden není aspirantem na muže roku. Marian Jurečka, Jan Bartošek či Tomáš Zdechovský KDU-ČSL nepoškodí, ale otázka je, zda jí zajistí výrazně vyšší preference.

Je přitom jasné, že role lídra je v současnosti naprosto klíčová. Ukázaly to britské, ale třeba i rakouské volby. Možná právě Sebastian Kurz je typově politikem, jemuž patří budoucnost. Vždyť kdo jiný se v Evropě může pochlubit konstruktivním spojením vody a ohně, konzervativních lidovců a aktivistických zelených, protimigrační politiky a podpory co nejrychlejší uhlíkové neutrality? A navíc u toho dobře vypadat…