Většina Čechů, jak ukázal průzkum, souhlasí se zákazem plastových brček a kelímků. Lidé by dokonce uvítali zálohy na pet lahve. Zprávy o zamořených oceánech dolehly i do vnitrozemí.

Není pochyb o tom, že omezování plastů je rozumné. Jenže se ozve zdravý rozum: není to tak trochu morální kýč? Zarazíme malinká brčka, ze kterých chutná limonáda mnohem líp než z těch papírových. Ta se rozpadají, roztékají a vůbec jsou nešikovná.

Pojďme se podívat do jakéhokoli supermarketu. Plast všude dokola. Roznáškové společnosti sice donesou nákup ve vzorných papírových taškách, ale co je uvnitř? Plasty, plasty, plasty a ještě plasty.

Rybám, mořím a lidem by nejvíc prospěl nový Edison, který by vynalezl jednoduchou a levnou recyklaci toho, čemu se dřív výstižně říkalo „umělá hmota“. Dokud však není, musíme si nějak pomoci. Samozřejmě může úředník říci: Nos si občane do obchodu vlastní plátěnou tašku. A ty obchodníku, bal víc do papírových sáčků. Jistě je to možné. Stát by však měl přijíts rozsáhlejšími nápady, které budou motivovat k tomu, aby se plasty nepoužívaly.