A nejvíc je mu k tíži podivné vysvětlení: Dva miliony, které schovával v obálkách mezi ošacením, jsou prý na svatbu dcery. To připomíná slavné výmluvy podezřelých politiků strýcem Vikem počínaje a „odkloněním“ konče.

Rafajův úřad až donedávna nechával širokou veřejnost chladnou. Pro každého, kdo se však uchází o veřejnou zakázku, je to velký strašák. Může jakoukoli soutěž zrušit, odebrat jisté vítězství. Stavby se mohou kvůli jeho rozhodnutí zpozdit o celá léta.

Je to mocný a důležitý úřad a jasný terč politických útoků. Je tedy správné, že se těší velké nezávislosti. Jeho šéfa jmenuje a může odvolat jedině prezident. Jestliže teď našli Andrej Babiš a Jan Hamáček společný zájem, Rafajovu hlavu, můžeme se ptát: Nevadí jim vysoký úředník v něčem?

Výčet podezření a nejasností okolo Petra Rafaje však mnohem spíše svědčí o něčem jiném: Už toho bylo tolik, že se i před volbami soupeři shodnou: Je tu podezření z korupce. Hlasitě si stěžuje Ústecký kraj kvůli zmařené soutěži na autobusovou dopravu. Ve vzduchu visí podezření, že rozhodnutí o tendru na silniční mýto bylo cinknuté. Spojení se Švachulou, zatčeným pro podezření z megakorupce…

Možná většina obvinění padne. Pro úřad, který má být vzorem bezúhonnosti, je to však příliš velká zátěž.