Kdyby byl čas na legraci, dalo by se na to hledět jako na „pomstu nevoličům Ano“. Praha Ano moc nevolí. A nejméně ze všech Pražanů pak zdejší hospodští, hoteliéři a další kapitalisti… Nebo je to splněný sen venkova? Konečně nadutí Pražáci seznají zač je toho loket? Na chalupy je nepustíme a teď budou jíst nanejvýš slanou vodu.

Jenže věc je vážná. Nejde jen o podnikatele, jde o jejich zaměstnance. Nejsou prostředky na mzdy.

Havlíčkovo tvrzení, že brzy bude vyhlášen jiný program, kde budou moci žádat o úvěr i Pražáci, je čirý alibismus. Tady jde spíš o hodiny než o dny. A co když vláda zase své plány změní jako už několikrát?

Představme si, že by Havlíčkův zákon, říkejme tomu tak, platil třeba při povodni: Nejprve budeme tahat z vody chudé, ti bohatší přeci měli možnost najmout si v lepších časech trenéra plavání. A mají doma bazén, kde se to mohli naučit.

Je to naprostý nesmysl? Ano. Naprostým nesmyslem je i odepření pomoci pražským podnikatelům. Vláda to může napravit. Ale za týden už bude pozdě. Správný čas je jedině zítra.