Zatímco u Zemana to žena tak nějak přenechala Božím mlýnům, Babiš ji strašně vytáčí. Týden po týdnu víc a víc. Babišova reakce na audity EU byla příšerná, stejně jako nápad vyhodit Jana Kněžínka ve stejném okamžiku, kdy bylo ukončeno vyšetřování Čapího hnízda. Nebo zpochybňování počtu demonstrantů na našlapaném Václaváku či jeho „proevropská“ kampaň ANO v eurovolbách.

Já Babiše a Zemana u našich snídaní hájím. U Zemana většinou skončím u toho, že než posílat ho k čertu, je třeba se modlit za spásu jeho duše.

Pro Babiše ale žádám spravedlnost. Obvinění (Čapí hnízdo) není rozsudek, předběžný audit EU není definitivní. A rozhodnutí soudu, že ve snaze se očistit z agentství zažaloval Babiš na Slovensku špatnou instituci, není rozsudek, že byl estébákem. K Babišovým plusovým bodům dodávám, že si ho nekoupili ani Putin, ani Číňané. Že na to, až odejde z politiky, čekají ještě větší zmetci. A že přes všechno, co se u nás děje, se držíme v mantinelech demokracie, na rozdíl od Polska a Maďarska.

Když se u té snídaně dostaneme k demonstracím „milionu chvilek“, upozorním ženu, že v tuto chvíli má Babiš spolu s KSČM a SPD ve sněmovně většinu. A i kdyby neměl, se Zemanem v zádech nám tu bude vládnout i třeba jako premiér vlády bez důvěry či v demisi do řádných voleb v roce 2021. 

Dnes by přitom ani předčasné volby asi změnu nepřinesly, protože by se zřejmě jen přelily hlasy od Babiše k Okamurovi, Klausovi ml. a podobným.
Pak se ranní debata vyostří a já připomenu ženě Magdu Vášáryovou. Ta jí a podobným už v prosinci vzkázala: „Chodit jen na demonstrace je příliš málo. Tam chodí stále ten samý okruh lidí a ten je třeba rozšířit. Musíte s lidmi mluvit, protože jinak budou věřit jen konspiračním letákům, které dostávají do schránek. Musíte vstát a jezdit… A nikdy neztrácet naději.“

Přesto, nebo právě proto, je ale třeba, pokud jste s Babišem a Zemanem podobně nespokojeni a znepokojeni jako moje žena, na Letnou v neděli přijet. Je třeba nahlas oběma pánům říci, že s tím, co dělají, velká část Čechů nesouhlasí. Je potřeba, aby byla Letná plná, ne proto, že to přinese okamžitou změnu, ale že to může být začátek změny nebo spíše návratu. Návratu ke státu, který není řízený jako firma, k plnému respektu k parlamentní demokracii, svobodným médiím, k pohledu na Evropskou unii a NATO jako jasné základy naší novodobé existence jako demokratického státu.

Spojenci i mezi babišovci

Babišovo ANO, KSČM, SPD i Miloš Zeman tahají dnes za kratší konec, jsou v defenzivě. A to přesto, že opozice nemá jasného vůdce a spíše se vyčerpává v negaci Babiše než v nabídce toho lepšího. O jasném opozičním lídrovi nemluvě.

Plná Letná není konec, je to začátek dlouhého pochodu české demokracie ke své obnově. Naštvanost z Babiše i pana prezidenta není program. Programem je hledání nové většiny národa. Nového spojenectví s těmi slušnějšími, kteří dosud na straně premiéra a Zemana stáli nebo ještě stojí. I na Slovensku, kde naštvanost občanů zvýšila vražda dvou mladých lidí a kde už měli Andreje Kisku, to trvalo rok, než se to začalo otáčet. A ani slovenský příběh není stále u konce. Ne přesto, ale právě proto je třeba teď na Letnou přijet. Po ní ale čeká ještě dlouhý pochod, doslova milion chvilek. Ale v nedělní Letné je naděje, která je teď třeba.