Jenže ani jeden z nich nebyl prominentním generálem mocného státu. Ani za jedním nestály desetitisíce skvěle vycvičených bojovníků odhodlaných se mstít.

Zabít někoho takového na neutrální půdě. Není to nejjasnější a nejstručnější vyhlášení války?

Bídák Trump?

Povel k akci vydal osobně Donald Trump. Už teď ho američtí demokrati kritizují. Jistě, Sulejmání byl vychytralý hrdlořez. Jenže rizika plynoucí z jeho odstranění jsou přílišná. Nejednal zas americký prezident neuváženě? A nechce násilnickým činem zvýšit své šance na znovuzvolení? Vždyť za totéž v případě Usámy sám kritizoval svého předchůdce Obamu.

Donald Trump považuje Írán za zásadní hrozbu už od svého nástupu do funkce. Vypověděl s ním jadernou smlouvu a uvalil na něj těžké sankce. Tajné služby musely Sulejmáního stopovat dnem i nocí a bylo jen otázkou času, kdy zazní rozkaz k palbě.

Představa, že Donald Trump je nevypočitatelný šílenec patří k arzenálu jeho nepřátel. Ponechme ji tedy jim a snažme se hledat rozumnější důvody k útoku. Abychom je našli, musíme se vrátit hlouběji do minulosti.

Podivné dědictví George Bushe jr.

Dvě klíčové události poznamenaly Střední východ a u obou hrála Amerika také roli. Zuřivá nenávist k poameričťování života vyvolala v Íránu ducha středověku. Revolucionáři patrně jen chtěli svrhnout rozmarného šáha Páhlavího. Jenže k moci se dostal zlostný asketa Chomejní. Zavedl mravnostní policii, bičování a podobné vymoženosti. Krom toho se také pustil do výroby jaderné bomby.

Po té pokukoval diktátor ještě nesrovnatelně zvrhlejší. Saddám Husajn ze sousedního Iráku. Po roce 2001 se však tento ničema stal „nevinnou obětí“. Tehdejší americký prezident George Bush mladší se potřeboval pomstít za 11. září. Pod falešnou záminkou, že Irák má zakázané chemické zbraně, vedl proti němu útok.

Válka byla předem vyhraná, celý region na dlouhá léta rozvrácen. Íránu se bombu i díky mezinárodním sankcím nepodařilo vyrobit. Postupně však získal v oblasti rozhodující vliv. A to i díky Sulejmánímu a jeho speciálním jednotkám Kuds, které operovaly v Iráku, Libanonu, Sýrii a Jemenu. Všude hledaly zejména americké cíle a zabíjely americké vojáky i civilisty

Bude válka?

Írán je sice ekonomicky vyčerpaný, má však zásoby ropy a výborně organizovanou armádu. Dokáže tvrdě udeřit, jak se loni ukázalo, když na čas vyřadil dvě důležitá saúdsko-arabská naleziště ropy. Na přímý střet s Amerikou a jejím nejbližším spojencem Izraelem však nemá.

Nemůže však stáhnout ocas mezi nohy. Kdyby se nepokusil pomstít, jeho prestiž by v regionu, který rozumí jen síle, upadla. Je otázkou do jaké míry jsou schopny americká a izraelská armáda předvídat, kam bude íránská pomsta směřovat.

Optimismus nebo klid není namístě. Atentát na Sulejmáního lze z hlediska Íránu bez přehánění přirovnat k atentátu na arcivévodu Ferdinanda…