Zatímco v Česku tento odrb, nejméně po dobu, dokud bude premiér s prezidentem Milošem Zemanem v zádech, Babišovi prochází, v Evropě se mu čas krátí. Přitom nůž na kdákající Evropu Babiš v ruce má. Právě teď na jeho premiérském vetu stojí a padá unijní sedmiletý rozpočet a obří balík pokoronavirové pomoci. Pokud se tyto peníze rychle neschválí, Unie se dál rozklíží, a kdo ví, třeba i ve své dnešní podobě skončí.

Jenže kdákající EU slepice snáší Andreji Babišovi zlatá vejce v podobě dotací pro Agrofert, bez nichž by koncern mohl končit v minusu, nebo by skončil úplně. A bez půl bilionu korun z unijního balíku koronapomoci by český rozpočet zajel do takového minusu, že by to mohlo i současným Babišovým voličům začít vadit.

Prostě přes unijní kdákání o střetu zájmů a další nepříjemnosti Babiš slepici zatím musí nechat žít. Protože bez ní by možná ani on sám nebyl tím, kým dnes je. Oligarchou a zároveň premiérem Česka. Který se doma tváří lidově, ale jinak si užívá život evropské miliardářské smetánky se všemi výhodami, které mu k tomu EU dává. Taková slepice se nepodřezává.